O plavání

Co je to plavání kojenců tzv. Vaničkování

S "plaváním" kojenců se dá začít ihned po zahojení pupečníku, v optimálním případě je to již třetí až čtvrtý den po návratu z porodnice. Pro dítě je voda naprosto přirozené prostředí, vždyť v ní strávilo většinou celých devět měsíců a až na výjimky miminka vnímají koupání pozitivně a radostně.

Při samotném "plavání" se zaměřujeme na posilování břišních a zádových svalů, učíme děti splývat na hladině nejprve s oporou, následně i bez ní a učíme děti pracovat s dechem tzv. "abecedou potápění". Při veškerých prvcích se naprosto řídíme psychomotorickým vývojem dítěte a jeho individuální reakcí na jednotlivé prvky při "plavání".

Dítě má z pohybu ve vodě v těsné blízkosti rodiče radost, těší se na něj. Rodiče to motivuje věnovat se dítěti více, než vyžaduje základní péče. Tím se lépe poznávají, získávají k sobě hlubší citové pouto a zájem o sebe.  

Plavající děti jsou v porovnání s dětmi, které neplavou prokazatelně otužilejší - zdravější, lépe se vyvíjejí po psychomotorické stránce, jsou pohybově zdatnější, bystřejší, vnímavější, lépe jí i spí, trpí méně bolestmi bříška v důsledku odcházení střevních plynů.

Kojeneckým "plaváním" dosahujeme v kombinaci s rehabilitací velmi dobrých výsledků při léčení tělesně postižených dětí, kojenců s lehkými odchylkami neuropsychického vývoje nebo lehkými mozkovými disfunkcemi a s chronickým onemocněním horních cest dýchacích.